Juszczak Franciszek "Przemysław"

Juszczak Franciszek Przemysław

František Juszczak, syn Michała a Marie rozené Politańska, narozen 14. srpna 1907 v Białé, okres Brzeziny. Otec byl zedník.

V roce 1923 se natrvalo přestěhoval do Lodže.

Pracujíc dokončil v roce 1926 6 tříd večerního gymnázia.

Od roku 1926 do dubna 1943 pracoval v łódské nemocenské pojišťovně.

V březnu 1939 se během dovolené v Poronině setkal s Bogusławem Stępińským, který ho seznámil s ideami Zadrugy. Po návratu do Lodže navázal kontakt s místním zadružným prostředím, které organizoval Stępiński (mj. Ewa Kwiecińska-Szajner „Dobroniega“, Lucjan Kieszczyński). Někdy se toto prostředí scházelo u něj doma. V létě 1939 poznal Jana Stachniuka během jeho návštěvy v Lodži.

V září 1939 se nacházel ve Varšavě, kde vzhledem k tomu, že nebyl přijat do armády (nebyl vycvičen), vstoupil do jednoho z Dobrovolnických pracovních praporů, kde sloužil až do kapitulace města, a poté se vrátil do Lodže, kde nadále pracoval v nemocenské pokladně.

Od podzimu 1939 se účastnil konspirační skupiny Stronnictwa Pracy (frakce bývalých členů NPR, pozdějšího „Zrywu“) vedené Bogusławem Stępińským spolu s Lucjanem Kieszczyńskim, Ewou Kwiecińskou (Szajner, „Dobroniega“) a Stanisławem Szczepaniakem („Dobrowiest“). Skupina mimo jiné prováděla poslech rádiového vysílání (pomocí rádia ukrytého Stępińským) a sběr informací užitečných pro odboj, například zaznamenávání adres folksdojčů. Tato činnost pokračovala i po zatčení Bogusława Stępińského (1940), kdy ji vedl Szczepaniak. Rozšiřoval se také „Zryw“, jehož výtisky přivážel do Varšavy Szczepaniak, a diskutovaly se teze „Zadrugy“ pomocí mimo jiné výtisků „Dějin bez dějin“, které také přivážel Szczepaniak. Navázal se také kontakt (v roce 1940) s malou skupinou dělníků sympatizujících se SP, kteří byli soustředěni kolem zaměstnance továrny Eiserta v Lodži Zbigniewa Kucharského („Unidróg“), který se stal přívržencem „Zadrugy“.

V dubnu 1943 se v obavě před hrozbou zatčení (po prozrazení známého łódzkého člena PPR) přihlásil do firmy „Kruempelmen“ (podřízené organizaci Todt), s níž odjel na práce na Volyni, odkud uprchl využitím frontálního zmatku. Po návratu do Lodže a (vzhledem k informacím, že ho hledá Gestapo) opětovném přihlášení se do organizace Todt pod falešným jménem byl odeslán spolu s partou nucených pracovníků do Itálie, kde pracoval na stavbě opevnění. Odtamtud uprchl v březnu 1944 se skupinou Poláků a vrátil se do Lodže.

V lednu 1945 se v Lodži přidal k Milicji Obywatelskiej (MO) jako administrativní pracovník, kde sloužil do června 1946. Poté pracoval jako kancelářský zaměstnanec.

V lednu 1946 znovu přijat do MO.

Od roku 1945 člen PPR, poté PZPR.

Po roce 1945 udržoval kontakt se zadružným prostředím v Lodži. V letech 1946 a 1947 se v Lodži konalo několik setkání tohoto prostředí, která byla věnována perspektivám činnosti v nových podmínkách. Účastnili se jich mimo jiné Jan Stachniuk (který v roce 1946 několikrát přijel do Lodže), bratři Edmund a Zbigniew Kucharští, Bolesław Stępiński (bratr Bogusława) a Bogusław Stępiński po návratu do Lodže v září 1946. Juszczak o tom věděl, ale neohlásil to svým nadřízeným.

Vzhledem k odhalení těchto skutečností a také utajení účasti v Zadrudze v osobní anketě byl J. v roce 1949 vyslechnut ohledně této záležitosti, přičemž se hájil tím, že toto prostředí bylo obyčejnou samovzdělávací skupinou. V prosinci 1949 zaslal žádost o propuštění z řad MO.

V únoru 1950 byl pozastaven ve službě, v dubnu 1950 pak disciplinárně propuštěn.

Pracoval poté v různých družstvech na pozicích středního managementu, od června 1959 v Elektrikářské firmě „Elektromontaž“ v Lodži jako ekonom.

Ženatý s Helénou, rozenou Sztark, děti Urszula a Samuel.

Žádné další údaje.

Zdroje

Archiválie

Archiv IPN

IPN Ld 0231/273/CD/1 Osobní spis příslušníka MO Juščak František

IPN 00231/153 t 1 Informace o „Zadrudze“

Literatura

Kieszczyński Lucjan Pamětní kniha z mládeneckých let září 1936 - leden 1945, Varšava 1996